Kentucká puška, USA 19. století

Kentucká puška je legendární zbraň amerických zálesáků a hraničářů, která pochází z Pensylvánie. Originálních zbraní bylo vyrobeno asi 73 tisíc kusů.

Puška sloužila hraničářům ale i v několika válkách mezi lety 1730-1850. Používali ji jak britští kolonisté, tak Spojené státy americké.

Používala se ve Válce za nezávislost, v Indiánské válce, ve válce roku 1812.

Jedná se o pušku s dlouho hlavní s vynikající přesností zásahu.

Puška je známá z románů a filmů od J.F. F. Coopera (Poslední Mohykán) nebo z filmu Patriot.

Kentucké pušce se také říkalo dlouhá puška (Long Rifle).

      Staří američané používali mimo jiné kentucké pušky k soutěžím na různé terče a dálka střelby byla minimálně 20 yardů až po 100 yardů. Zřídka na vzdálenosti delší. Jako terče byly používány rozštípnuté špalky dřeva,kusy lepenky a oblíbený terč byl také připínáček na který se střílelo ze 20 yar. ze stoje (of hand - z ramene). Na tyto jednoduché terče se namalovala značka, většinou prostý kříž, nebo kruhy. Na dálku 40, 60, 75, a 100 yardů se střílelo vleže, buď s opřeným ústím, nebo vleže z loktů, podle předem domluvených pravidel. Zásahy se měřili "provázkovou metodou". Na kolíček o průměru střely se připevnil provázek. Kolíček se zasunul do otvoru po střele a délka provázku ke středu se změřila a sečetla. Obvykle se střílelo na 5 ran. Majitel nejkratší míry se stal vítězem. Oblíbená byla také střelba na živého krocana. Někdy byl krocan přivázán ke kůlu asi 200 yardů od střelce s tělem plně vystaveným střelám. Jindy byl pták jen v dálce 100 yardů, ale tělo bylo zakryto a chráněno. K zásahu byla vystavena jen hlava a krk. 
Příležitostně se střílelo na jiný živý terč, což byla často veverka na stromě. Střílelo se samozřejmě ve stoje.